Bangladéš
Jeden z nejchudších států světa, jehož jméno v překladu znamená “Země Bengálců”, leží u ústí řek Gangy a Brahmaputry do Bengálského zálivu.
V Bangladéši najdete podobnou kuchyni, jako v severní Indii, snad jen vliv muslimské kultury je zde o něco zřetelnější. Projevuje se především tím, že se v Bangladéši jí více masa (např. masové koule kufti, skopové kebaby, smažené a uzené ryby, ale i v Indii zcela nepředstavitelné hovězí).
Typicky severoindická jsou především přesnídávková jídla: placky čapátý, nan, purí a parotha, plněné taštičky samosa či smažená zelenina sabdží.
Základem chudé bangladéšské kuchyně jsou především jídla z rýže – dálbhát (vařená rýže s kořeněnou luštěninovou zálivkou), karí (rýže s nejrůznějšími druhy hustých zeleninových či masových omáček) či biriyani (žlutě zbarvené kořeněné rizoto s masem či vejcem).
Kdekoli na ulici není problém koupit slazený jogurt misti či rýžový puding firni. K pití dostanete čaj s mlékem čá (káva se v Bangladéši skoro nepije), limonády světových značek či mléko z kokosových ořechů.
Tipy a recenze Bangladéšských restaurací v Čechách
CurryHouse (Novákových 7, 180 00 Praha 7)
Ponaučení z včerejšího večera: Nikdy nevěř Indovy tvrdícímu, že to jídlo pálí „jen malinko“
Pro včerejší večeři jsem si vybral bangladéšskou (neboli bengálskou) restauraci Curry House. Resp. Jednalo se o indicko-bangladéšskou kuchyni, tyto země mají k sobě velmi blízko. Popravdě, pod pojmem Bangladéš nebo Bengálsko, jsem si zatím představil pouze bengálského tygra. Nyní už vím, že i místní kuchyně patří k těm chutnějším.
Za hlavní jídlo byly zvoleny Kuře na másle (Grilované kuře, marinované v jemně pikantní rajčatovo-máslové omáčce) s rýží a tradiční bangladéšský pokrm Rezela (ostrá zahuštěná omáčka se smaženou cibulí, jogurtem, česneko-zázvorovou pastou a bengálským kořením, taktéž s kousky kuřete). K tomu česnekový nan (Česnekový indický chléb, pečený v peci Tandoor) a o plný žaludek bylo postaráno. Jídla byla servírována na kovových miskách, které stály na horkém plátu a ze kterých jste si mohli nabírat dle libosti.
Všechno završily dezerty. Jednak Gulab Jamun (knedlíčky z domácího tvarohového těsta ve sladkém sirupu) a Kulfi (domácí zmrzlina s mandlemi, pistáciemi a mangovou příchutí).
Podtrženo sečteno, najedl jsem se výborně, a i přes vyšší cenu (nejedná se o restauraci v centru Prahy) jsem byl spokojený a mohu směle doporučit.
Hodnocení (známky jako ve škole):
Obsluha |
1 |
(uměli lámaně česky, bavili jsme se o jídle, surovinách, schopni doporučit pokrm) |
Jídlo |
1 |
(zde nemám co dodat, snad jen to že jídla jsou opravdu pikantní a ne pro každého) |
Prostředí |
2 |
(až na špinavé ubrusy) |
Cena |
3 |
(nejedná se o restauraci v centru Prahy, samotný předkrm stál 240 Kč) |